Rubriky
Kronika

Vánoční oddílovka 22.12.2010

Uplynul nějaký ten pátek ode dne, kdy nám zamračená obloha a uplakané počasí zmařily pouštění draků. Tentokrát naše skautí hemžení v domácích Hustopečích proběhlo v samém závěru doby adventní, 22. prosince. K opravdu vánoční náladě nás vábilo vše, kam jste se podívali. Stále dost sněhu, aby třeba běžkaři navoskovali a vyrazili do terénu… To my jsme se seběhli, na sobě rukavice, čepice hluboko přes uši a v botkách, které se třásly dalšího brodění skrz závěje. Junáka nevynechá žádné z ročních období. Po novoročním znovuzrození nastává plesová sezóna, rychle následovaná prvními výlety do přírody a za památkami. Léto se pro nás stalo vrcholem, kdy uprostřed prázdnin „dovolenkujeme“ na táborech, a to nejen oblastních, ale i mezinárodních. Podzim s sebou nese jak zmíněné drakiády, tak také poslední cestování a outdoorové (rozumějte venkovní) aktivity do doby, než se udělá nevlídno.

Ze srazu jsme si to namířili na Křížový vrch. Kdo jste mezi náměstím a nádražím potkali skupinku zabírající celý chodník a mající obtěžkané batůžky na zádech, tak vězte: Byly plné dobrot! Nebo alespoň dobrot pro všechna hladová zvířátka. Každoročně jim zdobíme stromeček ovocem, zeleninou, a zbytky pečiva. Doufáme, že náš vánoční dárek přijali a my slibujeme, že ani příští rok na ně určitě nezapomeneme. Zrovna ne většina z nás dvaceti zúčastněných ze sebe při té příležitosti vysoukalo koledu Pásli ovce Valaši – zřejmě šetřili hlasivky na půlnoční mši.

Když už jsme se octli zpět na Dukelském náměstí, nebylo možno jinak, než zavelet k sněhovým radovánkám. Ve dvou družstvech se bojovalo sněhovými koulemi a i když jedni měli mušku lepší, všem se dostalo uznání za vlastní překonání zimy i zcela promočených kombinéz.

Bylo na čase vystavit se i nějaké té špetce teplíčka. To skýtá naše klubovna, v níž jsme ve stejných skupinkách dostali po 2 měsíčcích citrónu a zbytek nás musel kyselou grimasu předstírat. Navzájem soupeřící týmy vyslali za sebe Ty, kteří měli uhodnou soupeře pravé, šklebící se opravdově. Po těchto kratochvílích přišlo i na očekávané rozdávání dárků. To bylo najednou radosti! K tomu všemu se povedl i opravný pokus o zpívání koled, které povzbudil kytarový doprovod. No a po dvou společných hodinách jsme si podali skautsky levou a rozeběhli se vstříc vánočním prázdninám.

Konečně přestože pro většinu z nás poslední společný den v roce se tváří smutně a podobá se ze všech 365 kalendářních dní dnu polárnímu, kdy se sluníčko ne a ne usmát; loučení s rokem a navození sváteční atmosféry se vydařilo na jedničku.

 

Napsat komentář