V sobotu 15. prosince se několik vedoucích a hrstka mladších skautek našeho střediska vydali autobusem společně s Pozořickými a Rajhradskými bratry a sestrami směrem na Vídeň. Po odjezdu v 8:30 jsme zastavovali na benzince v Mikulově a hraničním přechodu kvůli kupování dálniční známky. Pak už nic nebránilo pohodovému příjezdu do rakouské metropole.
Vybrali jsme si sice deštivý den, ale ačkoliv část autobusu zvolila metro, my z Vranovic a okolí jsme si to namířili z Pratersternu pěškobusem rovnou do centra. Minuli jsme Stefansdom, kolem kterého proudily nekonečné zástupy lidí, jež zhušťovaly bryčky zapřažené za koně; a protáhli jsme se boční uličkou a kolem pamětní desky tatíčka Masaryka až před Hofburg. Pokud jím projdete z východu na západ, dostanete se na náměstí Marie Terezie, my si to ale namířili na sever kvůli vyhlášeným vánočním trhům. Během hodinového rozchodu jsme minuli desítky stánků s punčem, Mozartovými koulemi, teplými kaštany, fastfoodovou nabídkou, dřevěnými ozdobami, klobouky a čepicemi, baňkami, čaji, vonnými lahvičkami, plyšáky, suvenýry z Vídně… Osobně mě zaujal ojedinělý stánek svého druhu odspoda až po střechu zaskládaný a ověšený šrůtkami masa a dalšími zabijačkovými specialitami. Tržbu z nás nakonec měl stánek, kde byly k dostání trdelníky. Ačkoliv zahřál mezi deštěm skrápěnými stánky, u nás máme lepší. Tak jak se na Svoboďáku zvoní pro štěstí, Vídeňáci se fotí před pozadím coby andělé.
Na srazu jsme se nakonec šťastně všichni našli a vyrazili kolem budovy parlamentu k našemu cíli, farnímu kostelu Altlerchenfeld. Slavnostní mše začala hned po našem příchodu, načež zde již nebylo téměř k hnutí. Obřad byl pronášen v němčině a částečně angličtině. O hudební doprovod se starala dvojice klávesisty a kytaristy, s nimiž jsme mohli zpívat i my podle zpěvníků, které jsme dostali hned při příchodu. Na samém závěru přicházeli zástupci jednotlivých zemí, povětšinou pozdravili své bratry a sestry z jiných zemí a popřáli příjemné prožití Svátků vánočních. Zároveň obdrželi do lucerny plamínek světla, který jsme si opatřili i my.
Návrat k autobusu byl krapet komplikovanější, ale urychlilo nám jej metro, které jsme v jedné části lehce zahltili. Jízdenka Vás vyjde na 2 eura. V autobuse nám pustili Ať žijí duchové, a tak jsme se s úsměvem na rtech vrátili do Vranovic, odtud autem do Hustopečí a uchovaný plamínek předali ještě ten večer děkanovi římsko-katolické farnosti – Pavlu Kafkovi. Po dětské štědrovečerní mši (asi 17:00) budete mít možnost si je odnést domů.
Zapsal: Doktor