Rubriky
Kronika

Víkendovka Majestic 13.-15.12.2013

V pátek 13. Prosince se uskutečnila další výprava z tak zvaných víkendovek pořádaná skautským střediskem Vranovice. Tentokrát se odehrála v Březníku u Náměšti nad Oslavou na téma Majestic.

Po cestě nám vedoucí Frenký dal řádně zašifrovaný text, který jsme museli rozluštit. To ovšem pro nás nebyl žádný problém a zanedlouho jsme měli vyřešeno. Text psal jeden vědec, který pracuje ve vědeckém ústavu, kde se pracuje s radioaktivními látkami. V ústavu vynalezli novou bakterii, která nikdy nesměla opustit laboratoř, ale někdo si nedával pozor a bakterie se dostala. Poté jsme dostali od vedoucího Maňase Oreo sušenku a za chvíli jsme vystoupili v Kralicích. Z Kralic jsme se vydali do asi 3 km vzdáleného Březníku. V Březníku jsme se ubytovali na bývalé faře a vybalili si věci. Poté začala působit ozářená sušenka a přišli jsme o zrak. Po slepu jsme pekli perníčky. Mezitím, když se perníčky pekly nás Maňas vzal na hřbitov hned vedle fary. Tam jsme bojovali za svůj zrak metlami. Všem se zrak navrátil, ale až na jednoho, ten se však za chvíli také uzdravil. Po návratu na faru jsme pojedli svačiny z domu a ochutnali naše perníčky. Docela se nám povedly. Zanedlouho jsme se vystřídali v koupelně a uvelebili se do svých spacáků. Ještě jsme si zazpívali pár písniček a už jsme spali.

Na druhý den jsme se probudili za strašného zvonění Maňasova budíku. Neuběhlo ani deset minut a už jsme byli venku nastoupení na rozcvičku pod vedením Maňase. Potom jsme nasekali a pořezali dřevo a dále následovala snídaně – vánočka s marmeládou a čajem. Po snídani jsme vykonali ranní hygienu a vedoucí nám řekli, že půjdeme na výlet. Tak jsme si zabalili pití a dostali jsme každý jablko a horalku. Ještě nám řekli, abychom si vzali ručníky. Zdálo se nám to divné, ale mysleli jsme, že to bude na nějakou hru a za chvíli jsme vyrazili. Naposledy jsme navštívili obchod a odešli do lesa. Celý výlet jsme dávali pozor, aby nám někdo nepřipnul na oblečení kolík Rambo nebo Slepoun Slepice. Když se na někom našel Rambo, dostal do rukou dvě kilové závaží a musel s nimi jít, než se našel nějaký jiný Rambo. Slepoun Slepice způsoboval slepotu. Čas od času se v lese vyskytla radiace. Když se vyskytla, museli jsme se do deseti schovat z výhledu, občas se v centru radiace objevil lísteček s šifrou, který nám vždy pomohl dopátrat se k odpovědi. Najednou jsme došli k zešířenému prostoru mezi řekou Oslavou a lesem. Maňas nám rozdal bonbóny a pásky červeného ,,krepáku“, abychom si je přivázali na rukáv. To byly naše životy pro následující hru. S bonbónem v puse jsme museli opakovat svoje jméno a mám rád plyšový medvídky např: ,,Jsem Hulman a mám rád plyšový medvídky.“ Když jsme někoho chytli a strhli mu pásek, přidali jsme k větě: ,, a zabil jsem…“, po třech úlovcích jsme mohli opakovat jen zvuky zvířat. Po hře jsme se dozvěděli, proč jsme potřebovali ručníky. Hra to rozhodně nebyla. Frenký nám sdělil, že most je od nás 5km daleko a nemáme čas, proto přebrodíme řeku. Když jsme to slyšeli poprvé, mysleli jsme si, že si dělá srandu, ale jakmile si zul boty, vyhrnul nohavice a vlezl do řeky, smích nás přešel. A tak jsme v tom tří-stupňovém horku lezli do vody, která měla pár stupňů nad nulou. Když jsme poprvé strčil nohu do vody, myslel jsem, že je to moje poslední chvilka, ale zdárně jsem s dřevěnýma nohama přebrodil řeku. Osušili jsme se, obuli a dále pokračovali v cestě. Zanedlouho jsme došli k zámečku, kde jsme udělali polévku a poobědvali. Po obědě jsme šli dál. Začalo se stmívat a my jsme stále nebyli v Březníku. Tma se nám snažila zabránit ve čtení turistických značek a párkrát se jí to i povedlo, ale vše nakonec skončilo dobře. Večer jsme šli hned na večeři a poté na hygienu. Před spaním jsme si ještě zahráli Activity a šli spát.

V den odjezdu jsme se najedli, spáchali ranní hygienu a šli všichni na mši do tamního kostela. Po mši jsme šli dát faru do původního stavu a za chvíli nám Maňas vynahradil rozcvičku střelbou ze vzduchovky. Před každým kolem střílení jsme si museli dát jedno kolečko kolem fary. Po střelbě jsme šli dokončit úklid na faře a chystali se k odchodu. Ještě Frenký vyhlásil vítěze víkendovky, jímž se stal Kuba a dostal knížku. Pak už jsme opustili faru a šli jsme do Kralic na vlakové nádraží. Tato víkendovka byla trochu náročnější než ta předchozí, ale ve zdraví jsme to všichni zvládli. Už se nemůžu dočkat další.

Napsat komentář