Oddílovka s přespáváním

Z pátku 19. na sobotu 20. prosince byla na pořadu dne oddílová schůzka spojená s přespáváním v klubovně. To, že klubovna kostela byla obsazena a azyl nám poskytla fara ve Starovicích nakonec nebylo vůbec ke škodě, ba naopak. Na sraz v 16 hodin, ještě do klubovny, se dostavilo 23 dětí a 5 vedoucích.

Pro děti byla na začátek připravena znalostní hra vážící se k aktuálnímu tématu Betlémského světla. Celkem pět družinek se různě popasovalo s odpovězením desíti otázek a na základě toho dostala každá svíčku s betlémským světlem a v doprovodu přiděleného vedoucího ji měla za úkol dostat co nejrychleji až na starovickou faru. To se zdárně podařilo jediné z družin, světlo na celnici Hustopeče-Starovice zhaslo i v záložním a zároveň záchranném zdroji – petrolejové lampě. Po příchodu následovalo čekání na zbloudilou skupinu, která to vzala z Hustopečí o odbočku výše a skončila u vysílače na Žebráku. Další program byl ve znamení přípravy a následném předvedení scének zpracovávajících vybrané koledy. U výplodů naší fantazie jsme se několikrát dobře nasmáli. Po individuální večeři došlo na dva oddělené programy dle věku. Skauti a skautky se například snažili rozkrýt 15 přísloví ve větách typu: „Doporučujeme, abyste v žádném případě nevstupovali do soukromého podniku určenému ke stravování či popíjení nápojů, pakliže nedisponujete dostatečným množstvím prostředků určených k placení.“ Před spaním jsme si stihli zapět několik koled, večerku, provést hygienu a pomodlit se.

Na ranní budíček bezprostředně navázala rozcvička, po ní hygiena a snídaně v podobě vánoček s marmeládou. Při tom za námi dorazil místní bratr Cipísek, který v roce 1990 zakládal v Hustopečích náš oddíl. S ním jsme se vydali nad Starovice na oddílové místo, na němž v roce 1991 proběhl první slibový oheň hustopečských skautů a skautek. Po kruhu s ohništěm nebylo mezi náletovými dřevinami a navážkou ani památky, nicméně v těsné blízkosti jsme se naučili a hlasitě pronesli náš nový oddílový pokřik a také podepsali, zapálili a vypustili lampion štěstí. Návrat byl krapet překotný, nicméně šťastný, takže jsme na sobotní oběd byli už všichni doma.

Fotky brzy

Tento záznam byl publikován v Kronika . Uložit odkaz do záložek.

Napsat komentář